23. Účetní závěrka
23. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
- sestavení účetních výkazů
- slouží pro rozhodování řízení
- je nejdůležitější částí procesu v účetnictví
- účelem je podávat věrný a poctivý obraz o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví (např.: stav majetku, závazků, vlastního kapitálu, výši nákladů, výnosů a výsledku hospodaření)
- je zdrojem informací nejen pro vlastníka ale také pro:
- banky (při poskytování úvěrů)
- obchodní partnery
- stát (kontrola správnosti odvedených daní)
- burzy cenných papírů a příp. investory
- účetní jednotka musí účetní uzávěrku zveřejnit ve sbírce listin příslušného rejstříkového soudu
Charakteristika:
- sestavení účetní závěrky předchází:
- běžné účetnictví (účetní doklady; zaznamenávání účetních příp. do účetních knih...)
- inventarizace (kontrola věcné správnosti a zaúčtování příp. inventarizačních rozdílů)
- uzávěrkové operace (odpisy; zásoby na cestě; časové rozlišení; opravné položky, rezervy; kurzové rozdíly)
- daň z příjmu (její výpočet a zaúčtování)
- uzavření rozvahových a výsledkových účtů (a jejich převod na závěrkové účty)
- A + P účty na 702; N a V na 710
- zisk 710/702 ztráta 702/710
- účetní závěrka (sestavení účetních výkazů)
Účetní závěrku tvoří tyto výkazy:
- rozvaha – obsahuje informace o stavu a struktuře majetku, závazků a o vlastním kapitálu
- výkaz zisků a ztráty – informuje o výši nákladů a výnosů a jejich struktuře a o dosaženém výsledku hospodaření
- příloha – vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisků a ztráty
- přehled o peněžních tocích „cashflow“
- přehled o změnách vlastního kapitálu
Druhy účetní závěrky:
- řádná účetní závěrka – sestavuje se k poslednímu dni účetního období nebo poslednímu dni hospodářského roku
- mimořádná účetní závěrka – sestavuje se v mimořádných situacích (ke dni ukončení činnosti, nebo při vstupu do likvidace)
- mezitímní účetní uzávěrka – sestavuje se v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (např. v případě rozhodnutí o výplatě záloh na podíly na zisku nebo v příp. rozhodnutí o zvýšení ZK z vlastních zdrojů) při sestavování mezitímní závěrky se neuzavírají účetní knihy a provádí se inventarizace jen pro účely vyjádření ocenění
- konsolidovaná účetní závěrka – je závěrka sestavená za skupinu účetních jednotek
- tuto závěrku musí sestavit účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou
Pravidla a zásady pro sestavení účetní závěrky
- zásada věrného a poctivého zobrazení
- zásada opatrnosti (aktiva nesmí být nadhodnocena a dluhy podhodnoceny; opravné položky..)
- zásada stálosti účetních metod (odpisování majetku probíhalo stejným způsobem celé období)
- zásada věcné a časové souvislosti (časové rozlišování nákladů a výnosů, rezervy)
Kategorie účetních jednotek a rozsah účetní závěrky
- kolik částí účetní závěrky a v jaké podrobnosti musí být vyhotovena stanovuje zákon o účetnictví
- kategorie:
- mikro účetní jednotka
- malé účetní jednotka
- střední účetní jednotka
- velké účetní jednotka
- všechny účetní jednotky musí mít přílohu a rozvahu
- střední a velké účetní jednotky musí mít všechny výkazy
- malé a mikro účetní jednotky bez povinnosti auditů nemusí mít výkaz zisků a ztráty
- začlenění účetní jednotky do příslušné kategorie závisí na dosažení nebo překročení alespoň dvou ze tří kritérií (hodnota aktiv – netto, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců) -> podle počtu zaměstnanců a čistého obratu
Rozsah účetní závěrky
- rozsah účetních výkazů (rozvahy, výkazu zisků a ztráty a přílohy) se pro různé účetní jednotky liší v závislosti na tom, do jaké kategorie je účetní jednotka zařazena
- účetní závěrka v plném rozsahu – sestavují ji všechny účetní jednotky, které mají povinnost auditu
- účetní závěrka ve zkráceném rozsahu – sestavují ji účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem
- velké a střední účetní jednotky: - rozvaha v plném rozsahu
- výkaz zisků a ztráty v plném rozsahu
- příloha v plném rozsahu
- přehled o peněžních tocích (výkaz cashflow)
- přehled o změnách vlastního kapitálu
- ostatní mikro a malé účetní jednotky: - příloha
- rozvaha
- výkaz zisků a ztráty (jen v příp. auditu)
Ověření účetní závěrky auditorem
- musí mít ověřenou:
- všechny velké a střední účetní jednotky
- malé účetní jednotky, které jsou akciovými společnostmi, a které v účetním období za něž se účetní uzávěrka ověřuje a v období bezprostředně předcházejícím dosáhly nebo nebo překročily alespoň jedno z kritérií:
- aktiva celkem 40.000.000 Kč (netto (čistá) hodnota snížená o oprávky a opravné položky)
- roční čistý obrat 80.000.000 Kč
- průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období 50
- ostatní malé účetní jednotky (např. s. r. o.), pokud v účetním období, za něž se závěrka ověřuje v období bezprostředně předcházejícím dosáhly nebo překročily minimálně dvě výši uvedená kritéria
Rozvaha
- je základním zdrojem informací o celkovém stavu a struktuře majetku účetní jednotky a také o tom, kolik majetku vlastníci do firmy vložili, jaký zisk (ztrátu) firma vytvořila a kolik dluhu má
- informace o majetku a zdrojích financování
- v rozvaze se výše aktiv za běžné období uvádí v těchto hodnotách:
- brutto – výše aktiv podle jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky
- korekce – výše opravných položek a oprávek k příslušným aktivům
- netto – výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky
- rozvaha může být sestavena:
- v plném rozsahu
- ve zkráceném rozsahu - základní
- rozšířená
- při sestavení rozvahy musí platit: AKTIVA CELKEM (netto) = PASIVA CELKEM
* rozdíl mezi celkem KZ Md a celkem KZ Dal (Md-Dal)
Výkaz zisků a ztrát
- poskytuje informace o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření
- může být:
- v plném rozsahu
- ve zkráceném rozsahu
- je uspořádán stupňovitě tak, aby umožnil vyčíslit:
- provozní výsledek hospodaření – rozdíl mezi provozními výnosy a náklady
- finanční výsledek hospodaření – rozdíl mezi finančními výnosy a náklady
- výsledek hospodaření před zdaněním – součet provozního a finančního výsledku hospodaření
- výsledek hospodaření po zdanění – vyjadřuje disponibilní (čistý) zisk, tj. zisk po zdanění, popř. ztrátu
- výsledek hospodaření za účetní období – bývá totožný jako VH po zdanění
- čistý obrat za účetní období – součet veškerých výnosových položek obsažených ve výkazu
- může být sestavována v druhovém nebo účelovém členění, (používá se více druhové)
Příloha k účetním výkazům
- zatímco rozvaha a výkaz zisků a ztráty mají kromě obsahu pevně stanovenou i formu, příloha má stanovený pouze obsah, formální úprava je plně v kompetenci účetní jednotky
- příloha má za úkol vysvětlit a doplnit informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty
- obsahuje:
- obecné údaje o účetní jednotce
- popis účetní jednotky (název, sídlo, IČ, právní forma podnikání)
- předmět podnikání
- rozvahový den
- okamžik sestavení účetní závěrky
- informace o účetních metodách a obecných účetních zásadách
- způsob: - oceňování jednotlivých složek majetku a závazků
- sestavení odpisových plánů a použité odpisové metody
- stanovení opravných položek
- použití při přepočtu cizích měn na Kč
- stanovení reálné hodnoty (pokud byla při ocenění použita)
- doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty
- výše závazkových vztahů
- výše zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních orgánů
- atd...