10. Nepřímé daně
10. NEPŘÍMÉ DANĚ
- jsou obsaženy v cenách výrobků a služeb
- výše těchto daní nezávisí na příjmech konkrétní osoby, ale na tom, kolik výrobků a služeb nakoupí
- mezi nepřímé daně patří:
- daň z přidané hodnoty
- spotřební daň
- ekologická daň
Daň z přidané hodnoty
- vypočítává se z cen zboží a služeb
Daňová povinnost = DPH na výstupu – DPH na vstupu
- DPH na výstupu je daň připočítávaná k ceně při prodeji
- DPH na vstupu je daň placená v ceně při nákupu
- předmětem DPH je nákup a prodej zboží, poskytnutí služeb a koupě a prodej nemovitých věcí
- plátce tedy musí připočítat daň na výstupu a zároveň má nárok na odpočet daně na vstupu
- od DPH je osvobozeno např.: vzdělávání, zdravotnictví, poštovní služby pro veřejnost
- od DPH je osvobozen jakýkoliv prodej do zahraničí:
- vývoz zboží a služeb
- dodání zboží do členského státu EU plátcům daně
- při vývozu můžeme uplatnit tzv. nárok na odpočet daně neboli nadměrný odpočet
- plátci DPH jsou většinou FO nebo PO, jejichž obrat přesáhl ze předcházejících 12 měsíců 1.000.000 Kč a proto se museli povinně zaregistrovat jako plátci DPH
- poplatníky DPH jsou všichni, kteří nakupují zboží nebo služby od plátců DPH
- neplátci DPH budou především obyvatelstvo, malí živnostníci, kteří mohou
- nákup od neplátce – neplátce nepřipočítává k ceně DPH na výstupu, tudíž jde o konečnou částku
- prodej neplátci – pokud plátce prodá neplátci, pak připočte k ceně DPH na výstupu a požaduje od kupujícího cenu vč. DPH; neplátce zaplatí celou částku částku, ale nemůže si DPH na vstupu odečíst
- základem daně je prodejní cena
- sazby DPH: - základní 21 % - zboží a služby
- 1. snížená 15 % - potraviny, stravovací služby, vstupenky
- 2. snížená 10 % - léky, kojenecká výživa, knihy, noviny
- při dovozu ze třetích zemí je základem daně součet celní hodnoty a všech položek, které dovážející hradí
Základ daně = celní hodnota + clo + pořizovací náklady na hranici EU + spotřební daň
Termíny:
- termín podání daňového přiznání a platby daně je stanoven na 25. den po skončení zdaňovacího období
- každý plátce DPH je povinen podávat také kontrolní hlášení, které obsahuje soupis všech přijatých a vydaných dokladů, které se týkají DPH
- jestliže plátce dodává do EU zboží, musí také podávat souhrnné hlášení o celkové hodnotě těchto dodávek
Samovyměření daně
- musí se používat při:
- dodávkách zboží z ciziny – při pořízení z EU nebo při dovozu ze zemí mimo EU
- obchodování s určitými produkty v tuzemsku - stavební práce
- šrot, odpad, dodání elektřiny, plynu obchodníkům
- produkty, u kterých to nařídí vláda
- např. při dodání zboží plátci DPH by se daň měla vybírat v tom státě, kde se zboží spotřebuje
- prodávající účtuje kupujícímu cenu bez DPH
- kupující k ceně zboží připočítá daň jak na vstupu, tak i na výstupu
- až toto pořízené zboží prodá, připočte k němu daň na výstupu a vznikne muspovinnost odvést daň
Spotřební daně
- předmětem daně jsou - minerální oleje
- líh a lihoviny
- pivo
- víno
- tabákové výrobky
- jedná se o nepřímou daň, tzn. připočítává se k ceně těchto výrobků
- na rozdíl od DPH se připočítává jen jednou
- plátci jsou výrobci a prodejci vybraných výrobků
- poplatníci jsou všichni, kteří tyto výrobky kupují
- základ daně je množství v naturálních jednotkách, mimo tabákových výrobků
- daňová povinnost vzniká okamžikem výroby nebo dovozu
- do doby než budou vybrané výrobky prodávány s úmyslem spotřeby – jsou podmíněně osvobozeny, toto osvobození trvá, dokud se nacházejí v tzv. daňovém skladu
termíny:
- podání daňového přiznání – do 25. dne následujícího měsíce
- splatnost daně 40 dnů po skončení zdaňovacího období
- spotřební daň se započítává do základu daně pro výpočet DPH!
Ekologické daně
- vybírají se ze - zemního plynu
- pevných paliv
- elektřiny
- daň se připočítává k jejich ceně
- plátci jsou výrobci a prodejci (stejně jako u spotřební daně)
- plátcům vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň dnem, kdy dodali plyn, paliva nebo elektřinu konečnému spotřebiteli, nebo dnem spotřeby
- daň se přiznává a platí měsíčně
Daňové doklady
- doklady lze vystavit v papírové nebo elektronické podobě
- druhy daňových dokladů:
- běžný daňový doklad – použitelný pro všechny obchody
- zjednodušený daňový doklad – lze použít pouze, pokud jde o částku nižší než 10.000 Kč
- v případě, že dojde k chybě, je nutné vystavit opravný daňový doklad
- vypočtená daň musí být buď zaokrouhlena matematicky na koruny, anebo ponechaná nezaokrouhleně
- kupující musí výpočet daně ve všech přijatých dokladech ověřit, protože smí na vstupu odečíst jen správně vypočtenou daň
- v příp. běžného daňového dokladu se vychází z ceny bez daně, k níž se připočte daň v základní nebo snížené sazbě
- v příp. zjednodušeného daňového dokladu tuto daň vypočítá kupující
- den uskutečnění zdanitelného plnění je povinnou náležitostí daňového dokladu
- je klíčový pro sestavení přiznání k DPH, protože udává do kterého měsíce má být příslušný doklad započítán – a tedy v kterém měsíci má být správně odvedena daň
- dnem uskutečnění zdanitelného plnění bývá buď den dodání zboží nebo den přijetí platby za zboží či službu, pokud je placeno předem